Říjen 2018

Nah

6. října 2018 v 23:41 Kecy o h...hmm
Neni to jako kdysi, když mě přišla navštívit idea a já jsem se posadila (nebo
se dostala do jiný momentálně potřebný pozice) a onu ideu přenesla do reality.
Na papír, do hlíny nebo do pohybu svýho těla. Nebo do čehokoli dalšího, co se
zrovna v realitě nacházelo a já to mohla použít.

Dnešní ráno jsem putovala po jinejch dimenzích, viděla věci, co mě uchvátily
a většinou krásnym způsobem děsily, byla jsem svědkem tří svítání a stmívání
v průběhu několika sekund, měla jsem vlak v uchu a vůbec to nevadilo.

Volit jsme nebyli.

Nejsem si tim úplně jistá, ale tušim o umístění svý duše.
Je v koši. Ve spodu. V hrudnim koši.
Ale většinou, když už její existenci pociťuju, přijde mi jako by to byl spíš
koš odpadkovej. Ale někdy ne, někdy je to zas celkem fajn.

Bolí mě to, kurva, tak strašně moc.
Jen aby to pak chvilku zas mohlo bejt lepší.