Na vrchu vraku

16. září 2016 v 20:54 |  básník jak zmrd
Situaci opisuju
váháním před
nonstop barem,
v jednu ráno.

Situace,
co se nedá opsat slovy.
Slova násilníci.

Těm otázkám,
co mají největší tíhu,
nezbejvá než
zůstat řečnický.

Nepůjdu dál,
to je riziko.
Necham se unášet do nekonečna,
tady, na místě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 18. září 2016 v 14:51 | Reagovat

Unese tě proud provinilých. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama