Po večeři

31. května 2016 v 19:32 |  básník jak zmrd
Necham padat déšť do prázdnýho výstřihu,
zámky na mostech a iniciály vyrytý na stromech
značí o jménech, co nechcem nechat upadnout
do zapomnění v českém znění.
Hrdinů pomníky, podepsaný slovníky,
kouř, co ve vlnách odnáší vzduch.

Já necham se zapsat už jenom do setmění
spolu s paprsky slunce, co zlatě nevyznějí
a pak už mi jenom nebezpečně blízko nad
hlavou proletí havran s křikem,
pronese se nebetyčnym vzlykem.
Snad zbyly mi v hlavě drobky od večeře
povýšenejch.
Věřim už jenom v batikovanym triku farářum při dnech vysněnejch.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 2. června 2016 v 0:20 | Reagovat

Musí s tebou být náramná prča na hřbitovech při západu slunka. Jsi poetická duše. :)

2 Niemand Niemand | Web | 3. června 2016 v 10:20 | Reagovat

Nevěř lidem v batikovanym.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama