Neplatonicky

30. března 2016 v 23:03 |  básník jak zmrd
Dávno jsme to přetáhli.
Jak dvě malý děti
dovádějící na posteli.
Doslova.
Zcela nesmířený
s pravdou,
že je dávno ustláno
a pokračovat by měly
každej ve svejch snech.

Láska.
Jediná věc,
která zabíjí,
aniž by ji
nějak rušil fakt,
že neumí existovat.

A já se divim,
že nerozumíš těm
slovum všem
obsaženejch
v jednom jedinym.

Rozčarování chodí bez pozvání.
Tak častý návštěvy
a přitom vždy stejně dechvyrážející.

Už se mi i zdá
o tvejch otevřenejch nevěrách.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ang Ang | Web | 1. dubna 2016 v 20:51 | Reagovat

doprkýnka já vím, že tohle vůbec nemá být vtipný, ale prostě mě to rozesmívá.
je to prostě napiču, co? lel. love ain't even real. swag. (fakt pardon.)
napiču lidi. tak nějak obecně.

2 Molly Molly | 1. dubna 2016 v 22:59 | Reagovat

Tohle nemá bejt nijaký.
Je to na piču, ale s tim se má asi každej smířit po svym (nevim). Já si akorát vylejvam bebíčka do poetiky. Haha :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama