Ze včerejška

24. února 2016 v 11:26 |  básník jak zmrd
Já zapálim tvojí meditační svíčku,
ty otevřeš portský,
hrdlo něco pošeptalo víčku.
Sháníme se v polospánku,
rozsvítila jsem lampu na atmosféru,
kterou jsem si přála.
Cituju knížku,
ale vařicí voda mě nenechá domluvit.
Navozuju znova a znova,
dokud nevyloudim z tebe patřičný slova.
Pak vystoupíme z malátnosti na konečnou,
vyhodíš mě na cestu mrholivou, vděčnou.
Mam deštník, co víc chtít,
jsem Mary Poppins, pojď mi posvítit.

Řekl idiot a schoval svý divný já. Ámen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama