Neumim fotit rovně

25. února 2016 v 19:47 |  Na památku

Svým dobrem bezmezně mě dojímáš,
tvá rovnováha hladí bezmála;
však lek jsem se, že si mne nevšímáš -
jak narkoleptik jsi se dívala,
tak podivně, jako bych nebyl chlap.
Já zatím nespím, zas jednou jsem trop,
když vím, že osud můj je z písku hrad.
Ten den byl klidný, zdobný byl jak hrob.
Chci zapomenout všechno dočista
či proměnit se. Pak snad úsvit jen
dům spánku zboří, léčku nachystá
a světlem zaplaví jej i s tím strašidlem,
co říká: jeden život nestačí, to víš,
než její dobro, rovnováhu pochopíš.

Ne moje práce, ale hezká práce. Možná spíš proto.













 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 cyber-princess cyber-princess | Web | 25. února 2016 v 19:52 | Reagovat

však je to rovné :O výborné fotky! :)

2 maisie maisie | Web | 26. února 2016 v 8:27 | Reagovat

titulek článku je dobrá mystifikace, ne, fakt! :) ta black and white knihovna - a vlastně všechny, super fotky *u*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama