Květen 2013

Simsalabim!

18. května 2013 v 14:27 Na památku
Fakt bezvadná noc. Neměly jsme, kde spát, protože přespání na chatě se na poslední chvíli odvolalo.
Do tří ráno jsme byly na diskotéce. Do pěti jsme si šly lehnout k P. na chodbu činžáku na schody
(,který jsme postupně vyměnily za nějakej koberec a nakonec jsme se uvelebily na matraci).
Potom jsme šly na Promenádu a do šesti jsme tam čarovaly... :D Jsme přeborníci na divný fotky.



Jak se jmenuje ta dlouhá věc na zádech?

6. května 2013 v 21:50 Na památku
Páteř. Je to páteř.

Mrzí mě, že jsem si s tim člověkem začala rozumět až po tom, co jsem se s nim rozešla.
Nejvíc mě mrzí, že jsem s nim vůbec začala chodit, protože to byla blbost. Pak mě taky mrzí, že on začal chodit
se mnou a štve mě, že jsem ho soudila, aniž bych ho znala a byla jsem si tak jistá tim, že je takovej,
jakej si myslim, že je. No jo, já jsem si vždycky se všim tak jistá. A pak jsem poznala,
že je to bezva kámoš a jediný v čem jsem ho fakt odhadla, bylo to, že je pro všechny holky jenom kamarád.
I pro mě.

A vůbec nechápu proč. Je tak fajn a strašně se motá kolem holek a holky kolem něj, ale s žádnou nikdy nic
pořádnýho neměl. A neee, odpovědí neni, že je teplej.
Moje teorie je, že z každýho něco vyzařuje. A očividně z vás může vyzařovat i něco jako já jsem kámoš, ne žrádlo.
(To měla bejt alternativa na hlášku Ryba je kámoš, né žrádlo. - Doufám, že jste to pochopili a že jste se patřičně
nahlas zasmáli. Děkuji.)

Tak jo asi se divíte (kdybyste existovali, tak byste se asi divili), co to má znamenat, že si po měsíci zase naklušu
do blogovýho světa a začnu článek o bůhvíčem. Pravdou je, že se každej den chystám napsat nějakej článek a
vždycky to skončí v rozepsanejch. Dneska jsem prostě jenom konečně sedla ke kompu a začla psát o tom, co
se mi zrovna honí hlavou.

A taky mám kopici fotek a chtěla bych něco přidat, ale mám v tom hroznej bordel, takže se mi nikdy moc
nechce... Helé, tady jsou ty fotky z Šumavy pořízený tak na konci 18týho století!
Ačkoli jsou to fotky z dob, kdy jsem byla ještě mladá tak si to moc dobře pamatuju. Bratr jel úplně jinou cestou
než měl, takže nám ten výlet prodloužil asi tak o tři hodiny a byli tam bizoni (a jsou a jsou a jsou to bizoni)
Ne nejsou...