Srpen 2012

Bahno

31. srpna 2012 v 2:49 Na památku
Co myslíte? Můžu se procházet v půl třetí ráno sama po městě? V hlavě mám tisíc myšlenek. A všechny
jsou na hovno, všechny mě ničí. Myslíte, že bych měla jít? Co když se mi něco stane? Nechce
se mi, ale co jinýho? Spát? Jak, když nemůžu přestat myslet na... Poslouchat hudbu? Jak když jí stejně
nedokážu vnímat? Jak mám přestat myslet na to, co bude v budoucnosti? A jak mám zahnat tu děsivou myšlenku
na to, že i ze mně jednou bude dospělej člověk? Strachem z temných uliček. To je totiž mnohem lepší,
než strach, co mi poletuje v mozku teď. Poletuje tam jako ta můra u stropu.

Zasraná můra, docela mě štve. Musím vypadnout z domu nebo se utopím v tom hnusným bahně.

Ale počkám si až budou aspoň čtyři, protože... protože přece jenom jsem se ještě definitivně nezbláznila.


Žblé žblé, žble, žble, žblé

30. srpna 2012 v 0:32 Na památku
Jo. Podvádím punk, rock a grunge s dubstepem.
Jenže tohle je prostě tak... ohromující. Nemůžu si pomoct.





Všechno je v pohodě, prázdniny nebudou mít dobrej konec.

29. srpna 2012 v 11:17 Na památku
Uf.
Mám ráda upřímný lidi, jenže ty nejsi upřímnej, ale netaktní.
Tvoje "upřímnost" mě hodila do rozpaků a pro tebe by mohla bejt dost nebezpečná...

To je jedno. Jen přidávám fotky.


Awesome... fucking awesome

28. srpna 2012 v 2:50 Na památku
Jo děti, tak takhle to vypadá s člověkem, kterej nemůže vyhnat z hlavy člověka jinýho.
Já netuším, co je na tom Bobovi tak příšerně AWESOME, ale vím jistě, že je to on, kvůli komu
pořád ještě nespim. A myslím, že jsem pošahaná kráva, protože jsem snad překonala rekord "kdo
se dokáže, co nejrychleji zabouchnout".

Fotky no...



Moon appears to shine and light the skies

27. srpna 2012 v 23:34 Kecy o h...hmm
Poslední týden, a začíná se nám to rozjíždět. To je skvělý. Ne, vlastně to není skvělý. Pěkně mě to štve.
Ech... Kdybych zase měla popisovat celej dnešek, tak by to byl článek na tři stránky, ale já ho samozřejmě
popisovat nebudu. Nechci vás týrat. Ale to, že jsem dneska poznala novýho člověka sem napsat musím,
protože ten kluk je prostě skvělej. A to je skvělý, ale i tak mě to pěkně štve, protože jsem ho kurva
nemohla poznat na začátku prázdnin? Eeem. Nevím, jak můžu vědět, že je skvělej, když ho znám asi šest
hodin, ale prostě to vím. Někdy má jednoduše člověk takovej instinkt a rovnou vycítí, že si s tím druhým
bude rozumět a že je naladěnej na stejnou notu a to ho potom ani nepotřebujete znát nějak
dlouho. Už když tam přišli, tak jsem měla strašnou potřebu dát se s ním nějak do řeči.

Jmenuje se Vašek. To je skvělý. Ne, vlastně to není skvělý. Pěkně mě to štve.
Ech... A proto mu budu říkat Bob, protože K. se tlemil, že vypadá jako Bob Marley a nakonec jsme
zjistily, že fakt poslouchá Marleyho a taky má takový vlasy. Jo a ten poslední důvod je, že se jmenuje
Vašek a to my odpusťte lejdýs end džentlmens, ale tohle jméno jednoduše neprocedím skrz zuby.

A teď musím nějak romanticky zakončit článek. Tak jo, mě se líbí Bob...

Zvířectvo a ufounstvo v kůlně

26. srpna 2012 v 23:41 Kecy o h...hmm
Víte kolik jsem toho na dnešek naspala? Asi tři a půl minuty. Jó to bylo fajn.
Článek bude popis toho, co asi můžou dělat tři pošahaný idioti během jedný, společně strávený noci.
Takže vám říkám, abyste to nečetli.

Nejdřív jsme jen tak nevinně plánovaly takovej "jakože" piknik na jednom odlehlejším altánku,
jenže nakonec to dopadlo tak, že jsme se rozhodly tam přežít i noc. Olalá. V devět už
jsme si to svištěly na kolech do sklepa P. (stejně je to kůlna, sakra), jelikož někdo mezi náma byl příšernej
srab a bál se spát venku v místě vzdáleným kousíček od města, kde je to nejvíc hrozící nebezpečí malej,
roztomilej zajíček hopsající po stráni. Jo a ten někdo byla E., což vám jistě velice pomohlo.
Právě jste všichni vykulili oči, chytli se za bradu a hlavou kýváte nahorů dolů jakože je vám to jasný a už chápete.
Ahaaa.

Nehulte kavky

25. srpna 2012 v 2:49 Na památku
Noc je zmatek.
Věřili byste, že by se při pohledu na tyhle ptáky někdo rozesmál stejně jako kdyby byl zkouřenej?
Já ne, ale teď už jo.




Písek, moře... však to znáte

18. srpna 2012 v 15:35 Na památku
Druhá várka fotek z dovolený.

Nejsem sice na bloňdáky, ale co si budeme nalhávat... Vysokej, štíhlej, modrý pronikavý oči. Hezká prdel :D A ano, fotila jsem ho tajně. Byla jsem nenápadná jako růžovej jednorožec na stropě.

Jizva

16. srpna 2012 v 22:12 Čmáranice
Toto je kresba tvora jménem Jizva, která pochází z planety Pichste Do na níž se vyvinuli
dementi, kterým roste úzký nos s jednou dírkou. Je to takové přizpůsobení, protože tento
intergalaktický kraj je typický tím, že tu žijí zelenoprdelaté opice měřící 3 cm a jejich samice
si dělají hnízda v nosech těchto tvorů podobných lidem (jako je Jizva) a do jedné dírky jim
klade vajíčka a druhá dírka je útočištěm pro samce, kteří se v několika prvních dnech
hnízdění prodolují touto nosní dírkou až do mozku a tím mozkem potom živí svá mláďata a
to dá rozum, že jejich hostitel hned dvě intergalaktické pikomikandy potom uhyne.
zdroj: wikipedie.pd (jako Pichste Do)

Tak. A proto má tenhle nos, kdyby se tomu někdo divil.

A kdyby se někdo divil proč je to tak pomačkaný a umouňený a nekvalitní tak se mě může víte co.
Zeptat.

Dostala jsem cigaretu.

11. srpna 2012 v 11:38 Kecy o h...hmm
Začínám tenhle článek už po stý. Napíšu pár řádek a nakonec je zase smažu.
Prostě se všichni měníme, ale já jako bych se vyvíjela úplně jinou cestou. Ať se snažím sebevíc
nejde mi to utajit. Jsem prostě jiná než oni. Spoustu lidí by mi nejspíš poradilo, abych to netajila,
protože bejt odlišným je krásný, ale... Já na to prostě nemám. Jsem směšná, vím to, ale nejsem
tak silná osobnost, abych se dokázala vytrhnout z davu. Znamenalo by to spoustu špíny a pomluv
a to bych nezvládla. Musela bych se stáhnout do kouta a jen tiše sledovat jako uťáplá krysa.
Stačí mi ta podělaná pověst, kterou mám už teď. Už takhle mě lidí dost ničí a vždycky ničili.
Šlapali po mým sebevědomí.

Stojí před vámi lev. Král, hrdý, disponující značnou dávkou charismatu. Vůdce smečky. Ha.