Červen 2012

Jak jsem začala prázdniny

30. června 2012 v 10:13 Kecy o h...hmm
Jestli by vás napadlo zkusit něco podobnýho, tak jen tak podotýkám, že to teda neni nic moc...

Na našem plácku u plovárny mělo bejt včera pořádně živo, tak jako vždycky koncem měsíce.
A taky že bylo. Kola smíchaná s jednim zázráčným nápojem to jistily. Jenom, když jsme
na ten náš plácek šli, tak jsme tak trochu narazili na nějakýho dědu v křoví. "Pravděpodobně"
to přehnal s chlastem, protože na lavičce kousek od něho byla položená skoro celá vodka.
Nejdřív jsme na něj nesměle pokřikovali a uklidnili se, když bylo vidět, jak oddechuje.
Doběhla jsem k hospodě a oslovila dva dědy popíjející pivo: "Brý den, prosim vás, támhle leží
nějakej pán a vůbec nereaguje. Nemohli by jste mu jít pomoc?" Chvilku trvalo než se mě vůbec
začli všímat: "To je starej vochlasta, nechte ho ležet, von se někdy vzbudí." Bůhví proč se tomu
smáli jako idioti.

Jo jasně, uvidíme se v pekle ty tupoune.

Kurt

28. června 2012 v 21:35 Čmáranice
Na druhej pokus. Škoda, že je to tak odflinknutý, protože jsem myslela,
že to bude zase jenom další nevydařená čmáranice, tak jsem se s tím moc nepárala.
Ale na moje poměry se to nakonec celkem povedlo.


Však já ho nekreslím naposled...

Křič jako o život

27. června 2012 v 21:39 Kecy o h...hmm
Miluju. Letní dny, alkoholový opojení, dobrou náladu, přátelství, kvílení kytary.
Šílenství.

Come on people now, smile on your brother, everybody get together, try to love one another right now...

Článek pro vás nemá pointu, je pro vás nesmyslnej, krátkej, nicneříkající. Ovšem znamená hodně.
Pro mě. Jsem šťastná.

Nahlas, nahlas, nahlas, nahlas!
Stokrát víc a ještě trochu...

Prosím. Chci být vzhůru, chci křičet.

Paví kresba

25. června 2012 v 19:21 Na památku
Nějaký děcko od sousedů si kreslilo. Mám na to výhled z okna, ty barvy mě trochu hypnotizovaly.


Jen vstupte...

24. června 2012 v 21:47 Na památku
Takhle si představuju příchod léta.



Štěstí najdeš na zemi!

23. června 2012 v 16:28 Na památku
No vážně! Čtyřlístek mi přinesl radost z toho, že jsem našla čtyřlístek. Ať byl ten den
jakkoli smolnej, kytička svůj účel splnila. Mohla jsem se s ní vychloubat.
A tady vidíte, že ani nemusíte hulit, abyste měli radost z nějaký kytky. Stačí obyčejná,
dlouho zavedená pověra. Ať žijou pověry!


No není kwásná?

19. června 2012 v 19:18 Na památku

Ba nééé. Je krásná, takže pokud jste přikyvovali styďte se!

I'm not like them...

18. června 2012 v 22:03 Kecy o h...hmm
... But I can pretend.
Jsem možná závislá na Nirvaně. Asi jsem s tím už trošku trapná, ale jinak to nejde.
Poslouchám pouze a jedině tuhletu legendu. A když říkám pouze a jedině, tak
myslím pouze a jedině, protože písničku od jinýho interpreta jsem naposled
slyšela minimálně před sto rokama. Momentálně si blaženě pochrochtávám nad
albem In Utero.

Prosím. Chci aby tyhle prázdniny za něco stály! Jestli jsem včera psala, jak jsem
poslední půl rok kaput, tak jsem se už asi probrala.
Prosím. Chci aby tyhle prázdniny za něco stály! Kromě toho, že za dva týdny jedu
do Tuniska (jistě vám tu budu hrozitánsky chybět) chci prožít co nejvíc... různejch
věcí. Konečně vehnat trochu opravdovýho života do tý nekvalitní parodie na život.
Ikdyž takhle má asi normální život vypadat, co? V tom případě nechci žít normálně.
Slušně řečeno - zdá se mi tento styl života značně na píču.
Nahodit smutnej kukuč a vyptávat se svých přátel do nekonečna. Zůstanem celou
noc venku, že jo? Někdy o prázdninách. Vlezeme na hřbitov, že jo? Někdy o prázninách.

Chce to zkusit něco novýho... No hele ta tráva by nás nezabila neee? (navrhuji směle a s
veeelkou opatrností) Ale kdybyste viděli jejich výrazy... Jako by byli andělé. Co se to kurva
se všema děje?
Moje nadšení má určitý meze. Hlavně pokud mi moji připitomělý kámoši na všechno
odpoví: "Nudaaaaa." Anebo "Tráva ne. Vždyť je to droga!"

Za to chlastání je v pořádku, že? Jděte se vycpat! Jestli ty uzemnění kretény nedonutím
k sebemenší akčnosti, tak mám pěkné prázdniny zaručeny.

We'll float around
And hang out on clouds

Then we'll come down
And have a hangover
Have a hangover...

Asi mi hráblo. Jsem šialená.

17. června 2012 v 22:11
Seru na to! Seru na svoje zdraví, protože jestli mám být upřímná, tak mi je moje zdraví
u prdele. Hehehe. Áno, až mi bude třeba 50 ,tak toho možná budu litovat, ale já už teď lituju
spoustu věcí, protože chyby dělám v podstatě furt. Na nějaký blbý kouření se dá maximálně
chcípnout a v mým momentálním rozpoložení to vidím jako nejlepší věc, která by se mi mohla
stát. Bohužel na to třeba taky chcípnout nemusím. Pravděpodobnější je, že mě zavraždí někdo
z mejch blízkejch.
Ale o tom později. Teď se budu vykecávat o tom, jak je cígo bezva kámoš. Cígo je bezva kámoš,
protože mlčí a necpe vám svoje názory jako někteří jiní přítelé, nepomlouvá vás, vím, co od
něj můžu čekat, nemusím se před ním přetvařovat - hlavně nemusím dělat, že mě vůbec nebolí
hlava a je mi na hovno, když mě bolí hlava a je mi na hovno.
Dobře, dobře. Hlava mě sice bolí asi tak poslední půl rok a v podstatě se mi chce pořád spát,
takže je se mnou možná trochu nuda, ale opravdový přátelé to snad pochopí, ne?!
Nebo ne? Není to normální, že už nějakou dobu vypadám bez příčinny jako chodící mrtvola?

...Jo a teď vám povím proč je cígo můj nejlepší kámoš. V poslední době je prostě smysl mýho
života. Ráno vstanu jenom proto, abych se večer mohla vyklonit z okna, zapálit si svýho
nejlepšího kámoše a pak ho nakrásně vykouřit. Při tom blaženě sleduju oblohu s pocitem, že
jsem splnila poslání dnešního dne. Bra-vo! Jo a někdy si říkám, že už bych fakt měla zkusit
trávu, protože chlast už teda neni muj kámoš. Párkrát mě hezky zklamal.

Mimochodem. Tohle měl bejt Kurt Cobain. Pěkně jsem ho zkurvila a už jsem to tak nějak
dopředu tušila, takže jsem si ho vyfotila ještě když jsem měla teprv oko. Ani nevim proč to
sem dávám, ale tak já nevim... Prostě jsem četla nějakej článeček, kterej psala nějaká
zkušená blogařinka z krásnýtečkacézet a prej jako, když chci psát článeček, tak do něj mám dát
nějakej obrázek, aby se mi tu objevily nějaký komentíčky. Nejlíp prej fungujou srdíčka nebo
žastin bíbr, ale já chci bejt originál, takže jsem dávám svou vlastní kresbičQu.

LIDIČKY, PROSÍM NEKOPÍRUJTE. TOTO JE MOJE TVORBA A JESTLI TO ZKOPÍRUJETE, TAK SE
BUDU ZLOBIT!!!!

Když jsme u tý krásy

16. června 2012 v 13:58 Na památku
Miluju paneláky při západu slunce. Zlatý odrazy od všech těch oken a balkonů je mění v umění.


A ještě jedna fotka pořízená o pár minut dýl. Stromy v umění nic měnit nemusí. To je umění samo
o sobě na který se můžu koukat pořád. A na aleje obzvlášť.